Čím je PARTA PAC výjimečná?

Při tvorbě tohoto komiksu jsem myslel hlavně na menší děti, nebo i dospělé, kteří nejsou ještě zvyklí komiksy číst. Chtěl jsem jim zprostředkovat zážitek, který mají z komiksů ti, kteří to umějí. Při svých přednáškách totiž kladu důraz na to, že to nejkrásnější, co se v komiksu děje, není v panelech, ale právě v tom prázdném místě mezi nimi. Tam musí pracovat sám čtenář a doplnit scházející sekvenci. Správný komiks tedy nemá čtenáře vést za ruku, ale předkládat mu jen minimální asistenci pro rozvinutí jeho vlastní invence. Mělo by to skončit tím, že si bude sám panely dramatizovat. Bude si v nejlepším případě představovat hudbu, zvuky, bude si zrychlovat a zpomalovat záběry a v tom úplně nejlepším případě bude při explozích s komiksem v ruce třást, aby simuloval tlakovou vlnu.

Parta Pac má několik ambicí. V první řadě ukázat čtenáři to, jak si komiks zdramatizovat. Od toho slouží ikonka pro přečtení celé stránky. Čtenář tak může jít obrázek po obrázku a do ucha se mu bude linout podkresová hudba, profesionálně načtené dialogy a zvuky, jako by se díval na film. Doufám, že malému čtenáři dojde, že přesně tohle se po něm chce, když bude číst ostatní komiksy. Tedy- nechci po něm méně, než aby se stal spoluautorem příběhu při jeho dramatizaci.

Nový čtenář, který ještě přesně neví, jak to v komiksu chodí, se tak nenásilnou formou doví, že když má písmo velmi skloněnou kurzívu, chtěl tím autor naznačit, že dotyčný mluví rychle. Když se změní font na používání velkých a malých písmen, má to v tomto konkrétním díle význam v tom, že dotyčný mluví strojeně a cituje zákoník nebo encyklopedii. Že když je písmo zvýrazněné, je na něj kladen důraz ve větě a když je velké a tučné, mluvčí křičí. 

Komiks Kletba Modrého Jonáše ale nabízí víc. Pokud půjdete s tužkou po obrázcích, brzy zjistíte, že Vám kouzelná tužka nepřečte jenom dialogy, ale zahraje třeba jen tematickou hudbu pro konkrétní panel izolovaně, nebo spustí atmosférický zvuk prostředí (hučení větráků, šumění moře a zpěv racků nebo hrající si děti v dálce). To ale není vše. Na některých panelech nenajdete žádný text. Tak to u komiksů bývá. Některé panely text nepotřebují. Zkušený čtenář však ví, že si ho může doplnit, aby byl dramatičtější. Mám tam například hrdinu Románka, který se často ztrácí ve své fantazii. Pokaždé, když se to stane, nastoupí vypravěč, který to s odpovídajícím patosem doplní o komentář. Čtenář náhle zjistí, jak si může užít i dva nevinně vypadající panely a jak se na nich může pár minut zdržet, aniž by se nudil. Zkrátka vyřádit se.

Když potom bude čtenář šmejdit pozorněji, zjistí záhy, že jeden z hlavních hrdinů, pes Rex, v komiksu jen štěká, ale jeho mimika výmluvně vyjadřuje, co si myslí. Kouzelná tužka však neváhá a štěkot přeloží do lidské řeči. Ta koresponduje právě s Rexovou mimikou. Malý čtenář se tak učí číst grafické exprese v komiksu a může si je potvrdit.

A to pořád není všechno. V komiksu jsou připraveny kvízy, které si může čtenář užít po přečtení celého komiksu. Kvízy jsou hlavně ve formě "najdi medvídka" nebo "na čem přijel rytíř? Za A... Za B..." atd. Ale jsou tu i pátrací akce, které upozorní na detaily, které od začátku spěly k rozuzlení zápletky. Pak se na konci ukáží tři zahalené postavy a čtenář zjistí, že má všechny indicie k tomu, aby poznal jejich totožnost. Tužkou tak má ukázat, kde se v komiksu ukázali bez masky. A další chytré hádanky, zkoušející čtenářovu pozornost.

Tak mnoho zábavy se čtením komiksů. A pamatujte, ať už budete číst jakýkoli komiks: REŽISÉREM JSTE VY!